headerphoto

Úvod do C++

Tento jazyk je nadstavbou programovacího jazyka C. Bjarne Stroustrup jej upravil a obohatil a tak vznikl nový, objektově orientovaný programovací jazyk C++. Základním principem jazyka C je procedurální programování, v jazyce C++ jde především o objektové programování. Není vhodné tyto dva principy kombinovat v jednom programu.

Jazyk C můžeme až na pár výjimek považovat za podmnožinu jazyka C++. Budeme tedy vycházet z toho, že to, co už známe z jazyka C, můžeme (většinou) použít v C++.

Proměnné můžeme deklarovat kdekoliv v programu. Proměnná potom platí jen v té části kódu, kde je deklarována např. jenom v cyklu.


Jmenný prostor (namespace) je pojmenovaná oblast, která slouží k seskupení souvisejících identifikátorů (funkcí, tříd, proměnných) a brání kolizím při jejich používání. Všechny funkce a objekty ze standardní knihovny C++ (např. std::cout, std::string) se nacházejí ve jmenném prostoru std.

   // použití jmenného prostoru std
   
   // 1. přístup k členům jmenného prostoru std použitím rozlišovacího operátoru ::
    std::cout << "Dobry den!"  << std::endl;
    
   // 2. zpřístupnění celého jmenného prostoru
    using namespace std;
    
    cout << "Dobry den!"  << endl;
    
 


Pro vstup a výstup používáme datové proudy cin a cout. Základní použití je zřejmé z následujícího příkladu.

  // jednoduchý program v C++
    #include <iostream>
    using namespace std;
    
    int main()
    {
       int x;
       
       cout << "Zadejte cislo: " ;
       cin >> x;
       
       cout << "Druha mocnina: "  << x*x << endl;
    
      return 0;
    }
   


Pro práci s řetězci máme k dispozici třídu string, která je taky součástí jmenného prostoru std. String není reprezentován jako pole znaků, ale jednotlivé znaky můžeme vybírat použitím [index]. Stringy jsou "nafukovací", lze je bez předeklarování prodlužovat. V programu nesmíme zapomenout "inkludovat" hlavičkový soubor string.

Při vstupu textů pomocí operátoru >>, můžeme načítat jen po bílé znaky. Vhodnější je použití funkce getline(), která načte celý řádek. Problémy při načítání řetězců, kdy ve vstupním bufferu zůstanou nějaké znaky po předchozím vstupu, odstraní např. funkce cin.ignore(1000, '\n') nebo příkaz cin>>ws.

string textik;

getline(cin, textik); // načte text ze vstupu a uloží do proměnné textik

U řetězců třídy string můžeme (na rozdíl od céčkovského pole znaků) používat pro přiřazení operátor =, pro spojování (řetězení) operátor + nebo +=, pro porovnávání relační operátory ==, <, > apod. Navíc je pro ně k dispozici řada funkcí. Konstanty zapsané v uvozovkách lze kombinovat s céčkovskými řetězci i se stringy.

string s1 = "Hello";
string s2 ("world");
string s3 = s1 + ", " + s2 + "!\n"; //řetězec s3 bude "Hello, world!\n"

int delka = s3.size();    //nebo taky s3.length()
int pos1 = s3.find("ll");   // Vrátí pozici začátku podřetězce ll v s3, tj.2

s1 = s1.substr(0,4);     // 4 znaky počínaje nultým, tj. "Hell"
s3 = s3.replace(0,5,"Ahoj"); // Nahradit lze i podřetězcem jiné délky


Datový typ bool pro práci s logickými hodnotami, může nabývat hodnotu true (pravda) nebo false (nepravda). Funguje automatická konverze pro celá čísla. Nula je považována za nepravdu, jakákoliv nenulová hodnota za pravdu.